!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > 7 věcí, které nevíte o… Kongresovém centru Praha
7 věcí, které nevíte o… Kongresovém centru Praha
"> "> "> "> "> "> "> "> ">
Kultura

7 věcí, které nevíte o… Kongresovém centru Praha

  • Vydáno8. prosince 2021
Když se 2. dubna 1981 slavnostně otvíralo Kongresové centrum v Praze, jmenovalo se ještě Palác kultury. Přišlo si ho prohlédnout přes sto tisíc zvědavých návštěvníků a od té doby se tu střídá jedna akce za druhou. Teď ale čeká největší kongresové centrum v České republice velká proměna podle návrhu španělského studia OCA Architects.

1. Architektura

Už deset let před slavnostním otevřením Kongresového centra proběhla architektonická soutěž, v níž zvítězil neofunkcionalistický návrh architektů Jaroslava Mayera, Vladimíra Ustohala, Antonína Vaňka a Josefa Karlíka. V únoru 1975 stavbu schválila vláda a v roce 1976 se na okraji Nuselského údolí poblíž Vyšehradu začalo stavět. Tři podzemní podlaží, šest nadzemních, skelet ze železobetonových desek s ocelovými sloupy, velkoformátová okna a široké chodby, připomínající labyrint. Malý historický paradox? Sice se říkalo, že Palác kultury vznikl jako výkladní skříň komunismu, ale vítězný projekt se nápadně podobal stavbě z poloviny 60. let z německého Hamburku. Náhoda? Možná, ale mluvili o tom hlavně architekti, jejichž projekty skončily v odpadkovém koši.
 

2. Technické zázemí

V Česku nestojí budova, která by se s pražským Kongresovým centrem dala srovnat. Posuďte sami: je v ní 70 různě velkých sálů a salonků s celkovou kapacitou až 10 000 lidí. Do největšího z nich, Kongresového sálu, se vejde skoro 2800 diváků a má pohyblivé stropy, stěny i jeviště. Akustikou patří mezi třináct nejlepších koncertních sálů planety. Budovou jezdí 46 výtahů. Kotelna svými rozměry připomíná malou elektrárnu. Kdybyste prý dlaždice ze všech podlah Kongresového centra přenesli na Václavské náměstí, prý by stačily na pokrytí dvou třetin jeho plochy. A kdyby se daly rozpojit a zase spojit trubky vzduchotechniky, dosáhly by prý až do Plzně.
 

3. Nelichotivé přezdívky

Protože Kongresové centrum bylo spojené s bývalým režimem a skutečně se v něm jen pár dní po slavnostním přestřihnutí pásky konal sjezd komunistické strany, lidová tvořivost to budově spočítala i s úroky. Paláci kultury se říkalo Pakul či Pakult, Moby Dick nebo Lidojem, a dodnes se tu a tam objevují články, doporučující velkou, ošklivou a nafoukanou stavbu zbořit.
 

4. Přehlídka umění

Jisté je jedno: nic se bourat nebude. Kongresové centrum Praha patří státu a hlavnímu městu, funguje, vydělává a Praha vkládá nemalé prostředky do jeho modernizace. Budovu zdobí stovky uměleckých děl, namátkou pětimetrová skleněná tavená plastika ve foyer Kongresového sálu od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, mohutné schodiště osvětluje plastika Slunce od Vladimíra Procházky. Výjimečná je rovněž opona zvaná Slunce v Kongresovém sálu, vyrobená speciální technikou Art protis; ta je československým patentem a opona je největším uměleckým dílem na světě, vytvořeným touto technikou. Za povšimnutí stojí též gobelín Praha hudební: navrhl jej Cyril Bouda a utkali jej v Jindřichově Hradci.
 

5. Proměny

Architektonické soutěže na dostavbu Kongresového centra a rozšíření výstavní ploch včetně rekonstrukce okolí se účastnilo 76 návrhů. Vyhrál španělský architektonický ateliér OCA. Na jižní terase místo současného parkoviště vznikne výstavní sál a další menší konferenční i výstavní prostory. V plánu jsou obchody, kavárny, piazzetta i rozšíření schodiště do metra.
 

6. Výhledy

„U stavby, která má významný a široký společenský dosah, je důležitý nejen pohled na ni samu, ale i z ní samé na město,“ říkal Blahomír Borovička, hlavní architekt hlavního města Prahy v době, kdy se Kongresové centrum stavělo. Požadavek na oslnivý výhled budova splňuje dokonale: přes prosklené stěny je skutečně překrásný pohled nejenom na Nuselské údolíNuselským mostem, parkem Folimanka a Karlovem, i na historické centrum, Pražský hrad, Petřín a Vinohrady, v dálce zahlédnete i památnou horu Říp.
 

7. Akce, koncerty a Pluto

Bývalý režim si sice Palác kultury stavěl především pro svá zasedání a gigantické sjezdy, ale nakonec se tu stihly uskutečnit jen dva. Pak přišla sametová revoluce a už v prosinci 1989 se v Kongresovém centru jednalo o složení první polistopadové vlády. Mimo jiné tu také zasedal Mezinárodní měnový fond a Světová banka, jednalo NATO, američtí prezidenti či dalajlama. Konaly se tu rockové a jazzové festivaly a koncerty světových hvězd. Komu Kongresové centrum ale musí ležet v žaludku je Pluto: v srpnu 2006 se v Kongresovém centru sešel Mezinárodní astronomický kongres a odhlasoval, že už nepatří mezi planety sluneční soustavy.
Kongresové centrum Praha

Kongresové centrum Praha

Patří mezi významná evropská kongresová centra, kapacita prostor umožňuje konání kongresů až pro 9300 účastníků ve více než 50 sálech, saloncích a jednacích místnostech. Je jednou z dominant města s nádherným výhledem na panorama Prahy.