!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Pět schůzek s Josefem Mánesem
Pět schůzek s Josefem Mánesem
"> "> "> "> ">
Kultura

Pět schůzek s Josefem Mánesem

  • Vydáno9. prosince 2021
Ve čtvrtek 9. prosince 2021 to bude právě 149 let, kdy v Praze zemřel Josef Mánes, malíř, ilustrátor, grafik a jeden z nejvýznamnějších představitelů českého romantismu. Víte, kde se můžete setkat s jeho tvorbou? Pokud ne, poradí vám portál Kudy z nudy.
josef mánesMánesovi byli umělecky založená rodina; umění se věnoval už otec Antonín i všechny jeho děti, Amálie, Quido i Josef. Ten rok, kdy Josef nastupoval na Pražskou malířskou akademii, se o ní dokonce v kuloárech mluvilo jako o Akademii Mánesů: dočasným zastupováním ředitele byl pověřen strýc Václav Mánes a Josefův otec Antonín byl právě jmenován profesorem krajinomalby.
 

Orloj na Staroměstské radnici

orloj mánesNejprestižnější z Mánesových zakázek, které věnoval spoustu času a předběžných studií, byla kruhová deska v dolní části orloje na Staroměstské radnici v Praze. Dvanáct menších kruhů zpodobňuje znamení zvěrokruhu, ve větších kruzích si prohlédnete Mánesovy motivy typických prací pro ten který měsíc. Motivy jsou srozumitelné, a navíc, když se na ně podíváte opravdu pozorně, v pozadí jednotlivých obrazů zahlédnete Bezděz, České středohoří, horu Říp, Kunětickou horu nebo hrad Trosky. Deska byla slavnostně odhalena v srpnu 1866, ovšem na akci spojené se slavnostní mší, přehlídkou hasičů a ostrostřelců a za účasti zástupců úřadů a univerzitních profesorů chyběl autor, v té době již vážně nemocný Josef Mánes. Že by se znovu naplnila stará pověst, že kdo výrazněji zasáhne do slavného orloje, záhy jej dožene smrt?
 

Muzeum hlavního města Prahy: orloj podruhé

orlojKruhová měděná deska s průměrem 220 cm se kdysi otáčela, dnes je pevně zasazena v orloji. Už jedenáct let po Mánesově smrti, tedy roku 1882, byl originál nahrazen kopií, to aby vzácné dílo nebylo vystaveno povětrnostním vlivům. Mánesovu původní desku si dnes můžete prohlédnout v hlavní budově Muzea hlavního města Prahy. Autorem kopie byl malíř E. K. Liška (mimochodem za cenu, která převyšovala Mánesův honorář za originál) a dílo bylo odhaleno o silvestrovské noci roku 1882. Novinkou se stal také kohout, který toho roku poprvé zakokrhal a zamával křídly, symbol odvahy a ostražitosti, při jehož prvním ranním zakokrhání se duchové a ďáblové stahují zpět do tmy.
 

Spolek výtvarných umělců Mánes

O Mánesově mimořádné oblibě svědčí fakt, že jeho jméno si vybral Spolek výtvarných umělců, založený roku 1887. Jednou ze snah bylo spolupořádání výstav českého i evropského umění. První výstavou byla souborná výstava Mikoláše Alše v Topičově salonu, v létě roku 1902 uspořádal Mánes výstavu soch Augusta Rodina, následovalo ruské umění, malby Edvarda Muncha a francouzských impresionistů. Čestným členem spolku byl i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk; právě s jeho finanční podporou vyrostla v letech 1928–30 na náplavce Vltavy moderní funkcionalistická budova Mánes. Spolek v ní zřídil vlastní výstavní síň, doplněnou francouzskou restaurací, klubovnou, cukrárnou, kavárnou a barem. Stavba měla jedinou oběť: narušila statiku Šítkovské vodárenské věže a ta od té doby zůstala nakloněná.
 

Mánesův most v Praze

Po Josefu Mánesovi se jmenuje také pražský most, spojující staroměstské Palachovo náměstí s malostranským Klárovem. Byl otevřený za první světové války a nesl jméno arcivévody Františka Ferdinanda d’Este, již v roce 1920 byl přejmenován na Mánesův. Není bez zajímavosti, že vede poblíž míst, kde už o pár desítek let dřív stávala takzvaná Železná či Rudolfova lávka. Sloužila jen pro pěší a po dokončení nového mostu byla stržena.
 

Čechy pod Kosířem 

Mánesovy obrazy a dětské kresby členů rodu Silva-Tarouca, které Mánes učil malovat, vás budou provázet při prohlídce zámku v Čechách pod Kosířem, malé vsi nedaleko Prostějova. Letos na jaře se znovu otevřel po šestiletých opravách a láká nejenom na zámecké interiéry, ale i na první české muzeum Zdeňka a Jana Svěrákových či procházky parkem. Poprvé sem Mánes přijel na pozvání svého přítele hraběte Bedřicha a jezdíval sem téměř do smrti. Protože se obvykle jednalo o dlouhé pobyty, dá se čas strávený na zámku počítat na roky. Zámecký svět i Haná s její přírodou, lidmi a kroji Mánesovi nabídly řadu námětů k velkým i malým obrazům, olejům, akvarelům i kresbám. Zbyla po něm série nádherných portrétů mužů i žen ve slováckých krojích, ryzí obraz moravského venkova, který se nakonec odrazil i na desce staroměstského orloje.
Topičův dům na Národní třídě v Praze

Topičův dům na Národní třídě v Praze

Secesní dům na Národní třídě byl přestavěný v letech 1906-08 podle návrhu architekta O. Polívky pro nakladatelství Topič. Součástí domu byl i tzv. Topičův salon, výstavní prostory, ve kterém František Topič prezentoval české i zahraniční umění.

Pomník Boženy Němcové v Praze

Pomník Boženy Němcové v Praze

Bronzová socha Boženy Němcové pochází z dílny sochaře Karla Pokorného. Je usazena na žulovém soklu a umístěna od roku 1955 v parku na Slovanském ostrově. Znázorňuje českou spisovatelku jak kráčí proti větru.

Galerie výtvarného umění v Ostravě, GVUO – české i evropské umění

Galerie výtvarného umění v Ostravě, GVUO – české i evropské umění

Galerie výtvarného umění v Ostravě je příspěvkovou organizací Moravskoslezského kraje a je to největší sbírkotvorná galerie v kraji. Sbírky GVUO jsou neustále rozšiřovány a svou kvalitou instituci řadí k pětici nejvýznamnějších sbírkotvorných institucí v České republice.

Výstavní síň Mánes v Praze

Výstavní síň Mánes v Praze

Výstavní síň široké otevřené dramaturgie, zahrnuje výstavy význačných osobností českého i světového výtvarného umění, předních spolků a tvůrčích skupin, výstavy mladých umělců, tematické a retrospektivní výstavy.

Čechy pod Kosířem – jedno z největších hasičských muzeí

Čechy pod Kosířem – jedno z největších hasičských muzeí

Hasičské muzeum v Čechách pod Kosířem charakterizuje vývoj hasičské techniky v nejstarší továrně v tehdejším Rakousku Uhersku, založené v r. 1820. Vystavené exponáty ukazují vývoj hasičské techniky od výroby těch nejjednodušších, ručně poháněných strojů, dále stříkaček taženýc

Pražský orloj – jediný na světě měří babylonský a staročeský čas

Pražský orloj – jediný na světě měří babylonský a staročeský čas

Astronomický orloj, geniální přístroj, který po celá staletí ukazuje nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře. Technický zázrak, který již dlouhých 600 let udivuje doslova celý svět.

Muzeum historických kočárů Čechy pod Kosířem

Muzeum historických kočárů Čechy pod Kosířem

Největší muzeum historických kočárů v České republice se detailně věnuje historii kočárů, jejich doplňkům a restaurování. Ve sbírkách najdete kočár arcibiskupský, smuteční ale také galerii dokumentů, tiskovin a plánů.

Salmovský palác – expozice Národní galerie Praha: v současné době uzavřen

Salmovský palác – expozice Národní galerie Praha: v současné době uzavřen

Klasicistní trojkřídlá budova palácového typu byla původně postavena jako luxusní bytový dům knížetem Salm-Salmem podle návrhu Františka Pávíčka (Pawitschka). V současnosti patří Salmovský palác Národní galerii v Praze. Od prosince 2019 je objekt uzavřen.

Budova staré radnice v Sobotce

Budova staré radnice v Sobotce

Budova radnice je významnou stavbou Sobotky. Původně renesanční Chybovský dům byl v roce 1668 přestaven barokně a později empírově.

Stráž nad Nežárkou – město známé díky pěvkyni Emě Destinnové

Stráž nad Nežárkou – město známé díky pěvkyni Emě Destinnové

Stráž nad Nežárkou je jihočeské město, nacházající se přibližně v polovině cesty mezi Jindřichovým Hradcem a Třeboní. Město je spojeno s památkou slavné pěvkyně Emy Destinnové, která zakoupila zdejší zámek, a žila zde až do své smrti v roce 1930.

Zámek Čechy pod Kosířem

Zámek Čechy pod Kosířem

Spjatý zejména s působením rodu Silva-Tarouca a s pobytem vynikajícího českého malíře Josefa Mánesa. Zámek obklopuje jeden z nejcennějších zámeckých parků v ČR. Od roku 2016 je zámek otevřen veřejnosti.

Hrobka rodu Silva-Tarouca v Čechách pod Kosířem

Hrobka rodu Silva-Tarouca v Čechách pod Kosířem

Hrobka je umístěna v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem v blízkosti pseudogotické vyhlídkové věže. Původem portugalský rod Silva-Tarouca zámek vlastnil mezi lety 1768 – 1945.

Slovanský ostrov – Žofín

Slovanský ostrov – Žofín

Slovanský ostrov, často také nazývaný Žofín, je pravobřežní vltavský ostrov, který se táhne podél Masarykova nábřeží mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií. Ostrov se postupem času stal významným centrem společenského a kulturního života města.

Malostranský hřbitov na pražském Smíchově

Malostranský hřbitov na pražském Smíchově

Malostranský hbitov patří k unikátním památkám na území Prahy a celé České republiky. Jsou zde pohřbeni význační představitelé národního obrození i význační architekti, sochaři a malíři.

Nostický palác v Praze – sídlo ministerstva kultury

Nostický palác v Praze – sídlo ministerstva kultury

Rozsáhlý barokní palác, který dal v druhé polovině 17. století vystavět tehdejší nejvyšší kancléř Jan Hartwig z Nostitz v sobě skrývá unikátní knihovnu s 15 tisíci historickými svazky, kapli a obrazárnu. Palác není běžně přístupný, konají se zde však krátkodobé výstavy.

Mánesův most – ukázka českého kubismu

Mánesův most – ukázka českého kubismu

Mánesův most byl postaven v místech, kde byl v minulosti provozován přívoz, který dopravoval lidi k místní rybářské osadě. Dříve zde stávala takzvaná Železná, či Rudolfova lávka.

Pražský Hlahol – klenot pražské secese

Pražský Hlahol – klenot pražské secese

Dům se secesní štukovou dekorací stojí na vltavském nábřeží proti Mánesu a byl postaven v letech 1903 – 1905. Uvnitř se nachází koncertní hlavní sál s proskleným stropem a bustami sbormistrů zpěváckého spolku Hlahol.